|
K NÁVRHU PROJEKTU MUZEA BEROUNSKÉ
KERAMIKY
V BEROUNĚ
Berounskou keramikou se zabývala
řada badatelů nejen v českých zemích. Zvláště raněnovověká berounská
hrnčina totiž patří mezi tzv. inkunabule, tj. nejstarší vzorové kusy
zaalpské evropské glazované keramiky. Exempláře berounské hrnčiny vysoké
uměleckořemeslné úrovně byly nalezeny, a stále se nalézají, nejen v Praze
a v dalších českých lokalitách, ale i v zahraničí. Ve spektru zaalpské
raněnovověké hrnčiny representuje berounská hrnčina jeden z vůdčích typů;
berounská hrnčina je mezinárodní pojem (např. s berounským džbánem
Šimona Nemazala ze 16. století se srovnává veškerá středoevropská
raněnovověká keramika).
Od 17. století byla v Berouně ovšem také
produkována majolika, tj. barevně glazovaná keramika italského
typu. Berounské majoliky náležejí mezi nejstarší produkty v zaalpské
Evropě (paralelně se světově proslulou produkcí tzv. habánských majolik).
Raněnovověké zaalpské majoliky jsou objektem mezinárodního zájmu badatelů
Neméně významná byla také produkce keramiky
v Berouně v pozdním novověku.
Evropský význam berounské keramiky je
nepochybně pádným argumentem pro zřízení samostatného Muzea berounské
keramiky v Berouně; město Beroun by se zajisté mělo pyšnit berounskou
keramikou jako historickou perlou, znamením identity, které by specificky
presentovalo město i v zahraničí (obdobně jako Plzeň representuje pivo).
PhDr. et Mgr. Vítězslav Štajnochr, Ph.D.
Univerzita Karlova, Filozofická fakulta,
Ústav etnologie a Národní památkový ústav v Praze
Velmi rád ideu samostatné expozice berounského zboží
podporuji. Problematice tohoto kulturně historického fenoménu jsem se
intenzivně věnoval v 80. letech minulého století společně s etnology V.
Scheuflerem z Ústavu etnografie a folkloristiky ČSAV v Praze a Z.
Štajnochrem z Národního muzea. Fenomén "Berounského zboží" nelze redukovat
jen na esteticky zajímavou a specifickou část hrnčířské produkce konce 16.
a počátku 17. století. Tato problematika zahrnuje také obecně kulturně
historické poměry v Berouně v raném novověku (včetně násilného přerušení
vývoje v důsledku událostí třicetileté války), cechovní organizaci
berounských hrnčířů a společenské postavení hrnčířů ve městě,
technologické otázky výroby keramiky, šíření berounského zboží za hranice
města, resp. ekonomické vztahy, reflexi berounského zboží jako významného
prestižního/luxusního artefaktu v raně novověkých Čechách, studium
berounského zboží v kontextu dobové hrnčířské produkce v českých zemích,
výsledky archeologických výzkumů atd.
Berounské zboží je zcela ojedinělé kulturně historické specifikum města
Berouna a je velmi dobře, že mu chcete věnovat odpovídající pozornost.
Specializovaná expozice přispěje nejen ke zvýšení kulturní úrovně
samotného města, ale i k jeho propagaci za hranicemi regionu.
doc. Václav Matoušek, CSc.
katedra obecné antropologie
Fakulty humanitních studií
Univerzity Karlovy
Význam hrnčířské produkce v Berouně je znám a popsán již mnoho let. Za
posledních dvacet let intenzivní záchranné archeologické činnosti v rámci
katastru města Berouna se nebývale rozrostl i nálezový fond raně novověké
keramiky. Zkoumány byly objekty nejen s nálezy tzv. berounské keramiky,
ale hlavně i místa přímo spojená s její produkcí – pece, střepiště atd.
Podrobný rozbor celého fondu i nálezových kontextů pomůže k objasnění
technologie výroby této specifické keramiky a to nejen reprezentativní
stolní, ale i kuchyňské a technické produkce. Spolu s nutným historickým
exkurzem nám hrnčíři v Berouně mohou pomoci nahlédnout i do společenské
organizace na malém městě v raném novověku. Velmi důležitou stránkou
poznání je také analýza rozšíření berounské produkce v rámci středních
Čech, celého království i střední Evropy.
Výrazná hrnčířská produkce v novověku odlišuje Beroun od ostatních českých
královských měst a bylo by velmi vhodné, aby se město k této tradici
přihlásilo nejen pořádáním nyní již tradičních hrnčířských trhů, ale i
expozicí věnovanou historickému fenoménu
tzv. berounského zboží.
Mgr. Irena Benková
ředitelka Ústavu archeologické památkové péče středních Čech
Mohu jen potvrdit, že tzv. berounská
keramika, zejména její dvě malované skupiny (červená a bílá - viz V.
Scheufler: Lidové hrnčířství v českých zemích. Praha, Academia 1972,
111-112), vyráběné v Berouně nejpozději v poslední třetině 16. století a v
první třetině století sedmnáctého, představuje významný fenomén v oblasti
keramické produkce nejen z hlediska regionálního, ale evropského (srv. H.-G.
Stephan: Die bemalte Irdenware der Renaissance in Mitteleuropa. München
1987) a tvoří významnou skupinu v rámci evropské malované hrnčiny doby
renesance a raného baroka. Z hlediska českých zemí představuje
pravděpodobně nejstarší přechodný článek mezi hrnčinou středověkou a
lidovou, s řadou specifických technologických a výzdobných prvků.Nadregionální
význam lze rozhodně přisoudit i produkci berounských majolik, datovaných
do 17. století.
Oba tyto širší veřejnosti dodnes jen velmi málo známé typy keramiky by si
rozhodně zasloužily výraznější presentaci, než jaké se jim dosud dostává.
PhDr. Jaromír Žegklitz
Archaia Praha o. p. s.
Truhlářská 20
110 00 Praha
|
